Nemohu změnit život nikoho z vás, a ani to není mým úkolem, ale mohu vás nasměrovat, jak můžete svůj život změnit vy sami.
Jste-li otevřeni tomu, vydat se pod povrch dění toho, co žijete a cítíte-li, že jsem právě já tím, s kým chcete své záležitosti sdílet a rozhodnete-li se mě kontaktovat, pak si máme vzájemně a ve správnou dobu předat to, čím se máme obohatit a co se od sebe máme naučit.
Vždy jsem ve správnou dobu spojena s tím, s kým být spojena mám.
Více o vykonávání mého poslání v sekci "Služby": https://zijusvesny.cz/sluzby/
S Láskou, úctou a pokorou
Jana Vaňková
21. 7. 2024
Některé přátele začne člověk ztrácet ve chvíli, kdy si přestal stěžovat a místo toho začal říkat, jak je šťastný, plní se mu jeho přání a tužby, žije vnitřní svobodu a život svých "snů".
Mnozí před plným převzetím odpovědnosti za sebe a svůj život utíkají, protože se bojí, že by byli vedeni do změn a jejich život by se odvíjel jinak, než si svým rozumem a pod vlivem strachu stanovili.
My jsme pro ně ztělesněním a živým důkazem toho, o čem se tolik píše a mluví – že máme DAR Tvoření a jsme Stvořitelem tak uzpůsobeni, abychom si dokázali do života přitáhnout to, co cítíme, že chceme žít. Jsme důkazem toho, jak to vypadá, když člověk naslouchá svému nitru a kráčí tam, kam ho to vede.
Stali jsme se verzí, ke které se lidé, jež závidí nebo nepřejí, zatím nedokázali přiblížit a zosobnit ji (každým svým způsobem), neboť na to ještě nedostali odvahu.
A tak ti, co mají zůstat, zůstanou. A ti, co mají odejít, uvolní místo těm, kteří jsou podobně odvážní jako my – čelit životním výzvám, pracovat na své vnitřní proměně, naslouchat svému nitru a jednat v souladu s ním, vydávat se cestou změn a jít tam, kde je to pro nás "neznámé", mít své vize, záměry a cíle, zvolit si důvěru v sebe a v život před strachem a kráčet vstříc naplnění svých přání, tužeb a potřeb vycházejících "z pravidel" pozemského života.
I toto je mise, kterou zde máme plnit, tím, že jdeme druhým příkladem, tím, že jsme sami sebou, tím, že žijeme SVŮJ ŽIVOT.
Můžeme je svým prostřednictvím zdravě vyburcovat k tomu, aby i oni přemýšleli, co v životě chtějí. To, jak s tím naloží, zda zůstanou pasivními, zůstanou žít život partnera nebo dětí, zda budou chtít i nadále setrvávat v roli oběti, nebo se svého života také chopí, už je čistě na nich.
Vše je v pořádku tak, jak je. Každý se nacházíme v jiné míře uvědomění a poznání, každý jsme na své cestě a v jiné vzdálenosti.
Buďme vděční za to, že kolem sebe máme ty, jež nás podporují a přejí nám štěstí, a poděkujme uvnitř sebe i těm, kteří z našeho života odcházejí, protože jim náš úspěch působí "bolest". Poděkujme jim za vše, čím nás v životě obohatili a za to, že nám bylo "odhalením pravdy" pomoženo dostat nás samé do ještě větší Síly, Sebedůvěry, Sebelásky a odhodlanosti kráčet na své cestě vzpřímeně dál.
Jen my sami víme, čím vším jsme si museli
projít a kolik bolesti a "úsilí" nás stála naše přeměna, díky které jsme nyní
tam, kde jsme.
Žít SVŮJ
ŽIVOT a plnit si svá přání a tužby totiž neznamená jen "přát si a čekat, že nám
to spadne do klína", ale "přát si a přijímat vedení, co JÁ mám udělat a co mám
změnit ve svém vnitřním nastavení", aby se to projevilo i ve vnějším světě.
Je to proces odstraňování bariér a nánosů získaných vlivem výchovy a ze společnosti přejatých omezujících názorů a přesvědčení, jež v nás zakořenily.
Představuje to vyjít ze své komfortní zóny, vystoupit z role oběti a jednat v souladu s tím, kam nás to vede. Zahrnuje to proces sebeléčení, potýkání se se sebou, dívání se sami sobě do tváře prostřednictvím kopanců, které dostáváme od druhých, abychom pochopili podstatu "věci" – tedy co nám to přišlo vypovědět o nás samých a co "musíme" u sebe změnit, je to prožívání vnitřní bolesti, potýkání se se strachem, protože se dostavuje prozření, že jsme vedeni jinak a jinam, než jak jsme si původně mysleli, je to cesta od lpění do plynutí v proudu života, cesta od známého k neznámému.
Je to proces nalézání své vnitřní síly a odvahy. Je to rozhodnutí se činit ve svém životě změny. Je to odvaha vyměnit strach za víru. Je to proces budování vztahu sám se sebou a docházení si do vlastní sebelásky.
To vše a mnohé další je obsaženo ve slovech ŽÍT SVŮJ ŽIVOT.
Jen ten, kdo poznal "chudobu", (citové) strádání, nedostatek lásky, ztrátu někoho z nejbližších, nemoc a žití v čemkoli, v čem věděl, že není šťastný a vnitřně svobodný, dokáže plně ocenit skutečnou hodnotu materiálních věcí, citů, přátelství, přítomnosti nejbližších a dokáže z hloubi duše prociťovat vděk za vše, čeho se mu dostává a vážit si sám na sebe za to, že dokázal sám svým přičiněním proměnit svůj život ve šťastný.
19. 7. 2024
Nepřijímejme za pravdu hodnocení a "nálepkování" druhých, které nedává nikdo jiný, než společnost těch, jež plně nepřijímají sami sebe.
Protože ten, kdo přijímá sám sebe, poznal, co to je odchýlit se od toho, co je "správné", protože i jemu se někdy něco nepovedlo a dnes ví, že by se zachoval jinak, protože i on někdy pomlouval, křivdil, manipuloval, nenáviděl, byl zlý, záviděl, …, protože i on poznal, jak vypadá, když nitro pláče.
To, co můžeme udělat, je měnit druhého prostřednictvím svého zdravého přičinění. Můžeme tu pro něj být, když potřebuje vyslechnout a podpořit, můžeme mu jít příkladem my sami a ukázat mu, kolik síly v nás je, abychom svůj život (z)měnili k lepšímu, nemusíme přistupovat na jeho hry a manipulace a můžeme ho taky měnit tím, že mu jasně vymezíme hranice toho, jak se k nám má chovat a co už pro nás není akceptovatelné.
Lidé se potkávají, protože si mají poskytnout určité, právě i nepříjemné, lekce. Proto jejich vztah a to, co se mezi nimi odehrálo, by mělo být čistě mezi nimi a neznamená to, že je určitý způsob chování dané osoby "běžný". A i kdyby to tak bylo a "potvrdilo" to více lidí, naším úkolem není se mezi ty "hodnotící" začlenit, nýbrž pouze nastavovat hranice toho, jak se kdo právě k nám ne/má chovat. (A to je zase výzva pro nás, neboť jsme to my, kdo za sebe musí vystoupit a tváří v tvář druhému sdělit své pocity).
Kdo poznal sám sebe a připustil si všechny své pocity, se kterými se kdy setkal nebo jimi byl i pronásledován, měl by také dospět k závěru, že není správné jakkoli negativně druhé hodnotit, ale pouze být v soucitu, neboť chápe, rozumí a cítí, co se v lidech asi tak odehrává, co se jim vnitřně děje, protože sám tuhle "okružní jízdu" životem absolvoval.
Ať v životě prožíváš jakékoli (nenávistné) pocity, neviň se za to.
Nepotlačuj je,
nesnaž se je přehlížet, zadupat, protože ony se jinak vrátí. Přijmi je,
otevři jim dveře a promluv si s nimi. Nazvi (si) jasně, co se v Tobě
odehrává, a až postupně oloupeš ty slupky, spatříš podstatu toho, co Ti
daná situace nebo osoba přišla o Tobě ukázat a nalezneš DAR v podobě odhalení,
jaká pomoc Ti byla do života seslána, aby se Tvé nitro očistilo od dalšího
dříve zaneseného bahna. Je to forma a součást procesu našeho sebeléčení.
Ať se v Tobě odehrává cokoli, právě takto jsi v pořádku a právě (i) takový si zasloužíš být, a jsi, milován.
Přijímáš-li všechny své části, pak dokážeš přijímat i druhé takové, jací jsou.
14. 7. 2024
Býváme vystavováni situacím,
kdy je ze strany druhých vůči nám vynakládána snaha námi manipulovat, vyvolat
v nás pocit viny, vtáhnout nás a začlenit do nízkého chování a jednání,
neboť jsme prověřováni, jak moc jsme věrní sami sobě, bezpodmínečné Lásce,
Čistotě a Moudrosti.
Ano, může se stát, že vybočíme, ale pokud pocítíme a zvědomíme si, že jsme šli proti sobě, máme nakročeno být příště lepší (verzí sám sebe).
Avšak i my jsme těm, kteří se snaží manipulovat, učiteli. Tím, že na tyto hry nepřistupujeme, tím, že nereagujeme na "nečistoty", jež s námi nejsou v souladu, tím, že nepřitakáváme a neutvrzujeme druhé v roli oběti v souvislosti s tím, co se jim děje, protože víme, že si každý vědomě i tím, co má ve svém podvědomí vytváří svůj život sám. Našimi ne/reakcemi druhým odrážíme jejich Temnotu. Nastavujeme jim zrcadlo a umožňujeme jim setkat se s jejich "nečistotami" v sobě. Bývají to záležitosti, které jsou důsledkem traumat, nánosů, iluzí o sobě (že nejsme dost dobří takoví, jací jsme), které se hlásí o slovo, neboť je to ve své podstatě volání nitra, které se od nich chce očistit.
Zároveň se učíme být v soucitu. Víme, že lidé jednají pod tíhou vlastních nánosů, bolestí, pocitů křivd, strádání, nedostatku lásky a sebelásky. A víme to proto, že jsme tuto hořkou chuť života sami okusili, neboť jsme si prošli podobným, a že tito lidé zrcadlí dřívější verzi nás samých.
Také víme, že se jedině my sami ze všeho ne-šťastného můžeme vymanit, avšak výměnou za absolvování mnoha "zápasných" kol v ringu, do kterého jsme vstoupili, abychom se utkali – sami se sebou a utržili rány, které, které šly ruku v ruce s objevováním bolestivých pravd (sami o sobě). Ale také víme, že vydat se na cestu poznání a očištění vyžaduje velkou odvahu, trpělivost, vnitřní sílu a silného ducha. Proto je každý připraven v jinou dobu.
Učíme se také prohlubovat svou intuici a své duševní schopnosti, neboť čím více jsme my sami očištěni a napojeni na bezpodmínečnou Lásku, tím více jsme ve spojení s nadpozemským světem a jsme schopní konkrétně vnímat a cítit, proč se druzí určitým způsobem chovají.
Jednoduše jsme všichni vzájemně propojeni a
pospojováni tak, abychom si v pravý čas a v těch "pravých"
záležitostech vzájemně pomáhali.
14. 7. 2024
Nenech se svést ze své cesty.
Není důležité, co si o Tobě druzí myslí a není důležité, že Ti nerozumí.
Nepotřebuješ komukoli cokoli vysvětlovat, důležité je, že Ty víš, a vyžaduje se po Tobě pouze jediné - být věrný sám sobě.
Jsi-li vystavován nepříjemným situacím a okolnostem, které poukazují na Tvou jinakost, přišly Ti odzrcadlit to, co máš uvnitř sebe. Jsi to Ty, kdo (si) tyto zkušenosti vytváří – svým podvědomím, protože si plně nedůvěřuješ, protože se bojíš projevovat se ve své plné přirozenosti a možná se i "stydíš" za to, že to máš tak, jak to máš. Ať je důvod jakýkoli, za vším se skrývají obavy z nepřijetí Tebe Tvým okolím za Tvou jinakost a obavy, že zůstaneš sám.
Proto si do života přivádíš lidi a situace, které Ti mají způsobit "bolest", aby Ti pomohli – "nakopnout" Tě a dostat do Tvé Síly, posílit Tvou důvěru v sebe a odhodlání zachovat si věrnost, pomoct přijímat se takového, jaký jsi a takového se milovat. Pochopit, že i za cenu, že bys zůstal sám, "musíš" být věrný jen a jen sám sobě. Pochopit, že máš-li sebe, máš vše a že ve skutečnosti nikdy sám nejsi, neboť Tě obklopuje "neviditelný" svět Pomocníků a Zázraků.
Jakmile se propojíš se svou Sebeláskou, budeš v pozemském světě propojen i s těmi, kteří Ti rozumí a Tvá dočasná samota bude ukončena.
Pokud se odchýlíme od své Sebelásky, Sebedůvěry, uvědomování si své hodnoty a tvořivé Síly, snadno si přitáhneme zkušenosti, které mohou být ne-příjemné až bolestivé, protože to je způsob, jak nás rychle zase dostat zpátky.
Ať se může cokoli z povrchu jevit jakkoli negativně a ne-šťastně, vše se vždy děje pro Tebe.
14. 7. 2024
Ten, kdo si ve Tvém životě zaslouží Tvou pozornost, jsi Ty sám.
To od Tebe se odvíjí vnější svět, jenž Ti "pouze" zrcadlí Tebe samého.
3. 7. 2024
Pokud naše vnitřní nastavení není v souladu s tím, co si přejeme a pokud s tím nejsme vibračně v souladu, býváme vedeni cestou získání dalších zkušeností, jež nám pomáhají dojít si dalšího poznání a dostat nás do připravenosti přetransformovat naše vnitřní bloky, přenastavit naše podvědomí a vnitřně si to (co chceme) dovolit.
2. 7. 2024
I když je Ti jasné, že cesta změny nebude snadná, cítíš, že už nemůžeš "jít" jinak, než v souladu sám se sebou, tam, kam Tě vede Tvé nitro.
Než abys zaprodal svou duši něčemu, co Tě stahuje dolů, raději si volíš cestu, u níž tušíš, že je plná trnů, bolesti a možná i pádů, ale někde v hloubi sebe víš, že za těmi největšími spatříš nádherné květy.
To je propojení se svou duší, to je sebeláska.
28. 6. 2024
Pokud se Ti něco nepovedlo, vstaň ze země a posílený zkušeností a větší sebedůvěrou vykroč znovu.
20. 6. 2024
Nemůžeme očekávat, že se (to) něco změní, pakliže myslíme, cítíme, mluvíme, jednáme a konáme stejným způsobem.
12. 6. 2024
To, čím sami sebe "vězníme", je lpění na tom
dosavadním, co jsme si vytvořili a stanovili, že tak má být a neochota
přijímat, že se má dít jinak.
To, co nám bere energii, je snaha držet život pod kontrolou, místo toho, abychom dali prostor jemu, aby nás vedl a "jednoduše" se děl.
Ve skutečnosti nás nebolí to, co se nám děje a co žijeme, ale vnitřní pravdy o tom, že to chceme jinak a že se bojíme svůj život změnit.
Bolí nás pravdy, které nás vyvádějí z komfortní zóny, odvádějí z dosavadní cesty, od "dosavadních" lidí, z dosavadního způsobu života, který jsme si vystavěli v nevědomosti, v rozumu, ve strachu, ve falešném domnění, že si tak "zabezpečujeme" (pocit) bezpečí a jistoty.
…Bojíme se převzít za sebe plně odpovědnost.
Neznáme řešení, jak bychom mohli "to něco" sami
zvládnout. To proto, že jsme pod vlivem mysli, která vychází z toho, co je
jí známé a předkládá nám pouze omezené možnosti, a ty v nás můžou
vyvolávat strach.
PŘIJÍMÁNÍM a PŘIJETÍM (toho, jak jsme vedeni) v nás
však, po období vzdoru, dochází k vnitřnímu uvolnění a Vesmíru vzniká prostor
pro to, aby mohl konat a ukázat nám jeho zázračné možnosti, dostává prostor, aby
nám mohl pomoct a podpořit nás, ...za to, že jsme pochopili, za to, že jsme dali
přednost svému srdci a rozhodli se vydat cestou vnitřních pravd.
28. 1. 2024
Žijeme výsledek našich minulých rozhodnutí.
I když nám to tak nemusí zpočátku nějaké situace připadat, vždy jsme přesně tam, kde být máme a žijeme to, co jsme si vytvořili svými minulými myšlenkami, pocity, přesvědčeními, tím, oč jsme "v duchu" žádali, přičemž celý proces bývá spojen s úkoly a zkouškami, které nám Vyšší Moudrost do cesty přichystala, abychom se vnitřně osvobodili, navrátili se zpět k sobě a abychom mohli získat to další, po čem toužíme, co vychází z toho, že prožíváme SEBE, své vnitřní pravdy.
Měnit něco nezdravého a nefunkčního, v čem žijeme už dlouho, nebývá snadné a mnohdy to nejde ze dne na den. Vyšší Moudrost nás proto vede po jednotlivých krocích a pomáhá nám zkažené slupky odlupovat postupně prostřednictvím okolností a situací, které nás mají posílit a připravit vystoupat o schod výše. A někdy až tehdy, když jich vystoupáme více, jsme schopni uvidět, jaký kus jsme ušli a kolik práce se nám na sobě podařilo vykonat.
Pokud tedy dlouhodobě žijeme zakořeněné návyky, které nám nedovolují svobodu, je třeba si je nejprve uvědomit a přiznat a následně se rozhodnout pro změnu. Následně Vesmírná Síla zapojí vše potřebné (lidi, situace, okolnosti), co nám jí pomůže docílit.
16. 8. 2023
Dobré a "správné" je vždy to, co cítíme.
Žádné naše rozhodnutí není špatné.
A pokud některé z nich za špatné považujeme, ve skutečnosti se nejedná o "chybu", nýbrž o způsob, jak o sobě zjistit iluze, kterých se máme zbavit, abychom se navrátili sami k sobě a ke své podstatě.
Těmi iluzemi jsou myšlenky, že nejsme dost dobří takoví, jací jsme, že si něco nezasloužíme, že nejsme hodni lásky, nízké sebevědomí, nedostatek sebelásky, sebehodnoty a sebeúcty, ...
Pokud například setrváváme v toxickém vztahu z důvodu materiálního zajištění, pak to poukazuje na náš strach a obavy z toho, převzít odpovědnost za sebe a za svůj život. Poukazuje to na nedostatek naší sebedůvěry, že bychom se o sebe dokázali sami postarat. Poukazuje to na náš strach vyjít z komfortní zóny, ve které žijeme, byť nejsme šťastní a učinit ve svém životě změny (například najít si lépe placenou práci, začít se věnovat tomu, co nás baví a tím si přivydělávat apod.). Pakliže žijeme v nezdravém partnerském vztahu, ve kterém jsme nešťastní, poukazuje to především na nedostatek naší sebelásky.
Pravda je přitom taková, že je každý z nás (za normálních okolností) přirozeně obdařen takovými vlastnostmi, schopnostmi a talenty, aby po své cestě dokázal jít sám a vždy se mu dostalo toho, co zrovna potřebuje.
Tedy i takový vztah, respektive setrvávání v něm, je pro člověka v pořádku, neboť ho má naučit sebelásce, sebehodnotě a sebeúctě. Jakmile toto pochopí, začnou se dít takové situace a vzniknou okolnosti, které mu pomohou ve správný čas odejít (situace se vyhrotí a dostane odvahu odejít sám, potká někoho, kdo mu pomůže vztah ukončit, partner si najde někoho jiného, …).
Vše má svůj čas, vývoj a zrání a VŠE JE DOBRÉ.
Pokud jsme schopni rozeznat, jak nám situace a lidé "přišli" do našeho života pomoct, pak pro nás neexistuje role oběti.
Pokud jsme schopni spatřit podstatu v konání druhých, dojdeme poznání, že vina neexistuje a že jsme všichni nevinní.
Co je "dobré" a
"správné" pro jednoho, neznamená, že je tak i pro ostatní. Každý máme svou individuální cestu a vedení
svého vnitřního hlasu, který vždy ví, co je pro nás momentálně to nejlepší.
Není "zákonem", že člověk, jenž vystudoval vysokou školu, musí chtít pracovní zařazení na vysokém postu či plnit funkci manažera, jak se ve společnosti očekává. Čím více totiž sami sebe poznáváme a jednáme v souladu se sebou, jasně ve svém nitru cítíme pravdy o tom, jak chceme skutečně žít.
Je tedy naprosto v pořádku, že se z ředitele společnosti, který byl neustále ve stresu, stane malíř, milující samotu v ateliéru či přírodě a vykonává to, čemu se chtěl odmala profesionálně věnovat, zcela naplněn tím, že do svých výtvorů dává sám sebe.
Jen my sami nejlépe víme, jaké tužby a přání v sobě nosíme a co přesně odpovídá našemu nastavení. Tím si do života přitahujeme lidi, okolnosti a situace, jež nás v cestě k našim cílům vedou. Součástí tohoto procesu jsou zároveň zkoušky a úkoly, kterými musíme projít, abychom se zbavili toho, čím si to sami blokujeme. Proto jsme také vedeni k tomu, činit různé "mezikroky", jako například být dočasně v určitém zaměstnání, které nám má pomoci rozvinout určité schopnosti, posílit naši sebedůvěru, potřebnou pro výkon práce, jíž se chceme ve svém životě skutečně věnovat, rozejít se se stávajícím partnerem, s nímž vztah naplnil svůj účel, abychom si mohli přitáhnout toho, který odpovídá našemu nastavení, ... Cílem tedy nejsou jen cíle samotné, nýbrž cesta k nim.
Jestliže tedy vnímáme "pocit správnosti", důvěřujme mu, i když druzí naše rozhodnutí jakkoli negativně hodnotí a posuzují. Nenechme se zastrašit a zůstaňme odhodlaní být věrní sami sobě.
"Společnost hodnotí a odsuzuje vše, co vybočuje ze zajetých kolejí." Také je dobré si uvědomit, že mnohdy druhým zrcadlíme jen jejich vlastní strach z nepřijetí či odmítnutí společností, pokud by žili v souladu se sebou samými, jinými slovy, pokud by žili SVŮJ život.
Jeden z důvodů, proč jsme však na svět přišli, je, abychom ho tvořili a obohacovali právě svou jedinečností a individualitou, nikoli proto, abychom kráčeli po vyšlapané cestě někým druhým.
Buďme každý z nás tím, kým jsme a inspirujme druhé k tomu, aby jimi byli také.
Pochopit druhé může člověk, který nejprve poznal SÁM SEBE.
Jestliže jsme sami k sobě naprosto upřímní a přiznáváme si pravdy o nás a záležitostech našeho života, které jsou mnohdy nepříjemné či bolestivé, pak se snadno dokážeme vcítit do druhých a pochopit jejich konání.
…Proto bychom také neměli hodnotit, posuzovat, srovnávat, neboť každý vždy jednal tak, jak v danou chvíli dokázal nejlépe. Stejně tak si má každý vždy projít lekcí, kterou právě potřebuje.
6. 8. 2023
Podstata
situací, se kterými se setkáváme, může být úplně jiná, než jak jsme se
domnívali. Pouze jsme svými myšlenkami a přesvědčeními vytvořili takové
okolnosti, které působily dojmem, jako by to, "co myslíme", tak i skutečně
bylo.
Celý článek: https://www.zijusvesny.cz/l/podstata-situaci-se-kterymi-se-setkavame-muze-byt-uplne-jina-nez-jak-jsme-se-domnivali/
27. 7. 2023
Součástí
života bývají i dny, kdy nevíme, jak dál a "zpochybňujem" svoje sny.
Rozum, strach a minulost se snaží dostat dopředu a vyvést nás z vnitřního klidu, z našeho středu.
Právě tam máme své odpovědi, tam promlouvá srdce hlas, a tak kráčejme dál odhodlaně, s vírou, že po dešti i nám slunce vyjde zas.
26. 7. 2023
"Vyžadujeme, nebo alespoň očekáváme od druhých nekonečně více dokonalosti než od sebe samých!"
~ Sri Chinmoy ~
7. 7. 2023
Pokud
někdo druhému nepřeje úspěch, jedním z důvodů je ten, že právě jeho tužby
a přání zůstaly nenaplněné. Ve vnější realitě se mu tak pouze zrcadlí to, co má
sám uvnitř sebe.
Nehněvejme se na něj, ale buďme v soucitu, neboť on sám strádá.
Vždy platí pravidlo příčiny a následku – co sami dáváme, to také dostáváme.
Přejeme-li druhým dobro, dostává se nám ho zpět.
Zvolíme-li opačný postup, i nám se to zákonitě v životě nějakým způsobem projeví.
...
Vykročme a jděme si za svými sny, plňme si své tužby a přání.
Jedině tehdy, kdy jsme sami šťastní, přispíváme k tomu, činit šťastný svět.
5. 7. 2023
Dávejme
ze srdce a bez očekávání.
Zákon rovnováhy se sám postará o to, abychom tehdy, kdy to nečekáme, obdrželi to samé a pro nás tím nejlepším způsobem.
3. 7. 2023
Nehodnoťme
druhé, když "nenosíme jejich kabát".
Dosavadní život každého z nás byl a je odlišný. Všichni zde máme úkoly vyplývající z toho, co jsme sami svým přičiněním vytvořili, procházíme zkouškami, které nás mají vyvést z karmických cyklů, v nichž se točíme, máme zde úkoly z minulých životů, také ty, jež vycházejí z rodové linie a rodové karmy, …
Všichni se nějakým způsobem individuálně potýkáme sami se sebou a jsme to jedině my sami, kdo nejlépe víme, co se v nás odehrává. Nikdo jiný přesně nemůže vědět, co kdo v skrytu duše prožívá, jak se cítí a jak hluboké jsou jeho rány.
Proto nehodnoťme, buďme s druhými v soucitu a z jejich jednání si berme to, co zrcadlí nám, na co poukazují u nás samých.
Komunikujme napřímo a nastavujme si se všemi zdravé hranice toho, jak se k nám mají chovat. To je náš úkol, nikoli druhé negativně posuzovat. Druhé vždy měníme tím, že sami změníme svůj přístup k nim.
Nikdo není víc nebo míň, než jsme my. Všichni jsme na cestě, každý na té své individuální a všichni jsme zde v roli učitele a žáka. Proto poděkujme za každého, s kým jsme se v životě setkali a setkáváme, neboť nám pomohli a pomáhají duševně růst.
30. 6. 2023
Do
života nám mohou přicházet nabídky, možnosti a příležitosti, které mají "pouze" prověřit, jak jsme věrní sami sobě.
29. 6. 2023
Buďme ve vděčnosti za vše, co máme a
čeho se nám dostává.
Projevujme si lásku a úctu sami k sobě, ke svým bližním, poděkujme, že jsou naši nejbližší v pořádku, dejme jim na vědomí, jak moc jsou pro nás důležití. Poděkujme za to, že jsme se dnes probudili, že se můžeme pohybovat, že máme co jíst, že máme čistou vodu, že vyšlo slunce, …
Uvědomme si, jakých darů se nám dostává a že vlastně žijeme spokojený život.
Jsme tu jen na návštěvě. Náš pobyt zde je časově vyměřen a nikdo z nás jeho délku nezná.
Tak se nesoustřeďme na to, co nemáme a neopomíjejme to krásné, co máme. To, co totiž považujeme za samozřejmost, nám může být ze života kdykoli odňato.
Buďme šťastní TEĎ.
"Odvážné nadšení
a neustálá radost mohou na zemi bezpochyby dokázat všechno."
~
Sri Chinmoy ~
26. 6. 2023
Až tehdy, kdy se postavíme k opakujícím se životním zkouškám a výzvám v daných oblastech jinak, začneme vystupovat z karmických cyklů.
23. 6. 2023
Nejprve potřebujeme mít MY sami dostatek síly, abychom tu mohli být pro druhé a mohli je svým prostřednictvím obohacovat a dávat jim ze sebe.
Pokud cítíme, že potřebujeme prostor pro sebe, dopřejme si ho. Vyšší Síla nám vždy pomůže vytvořit takové okolnosti, abychom si jej mohli poskytnout. Může k tomu dojít náhlou změnou plánu, něčím, co se na první pohled jeví jako "překážka", ve skutečnosti je to však odpověď na naše vnitřní modlitby.
Naslouchejme
sami sobě a plyňme v proudu života. Ten ví vždy, co je pro nás
v danou chvíli nejlepší.
21. 6. 2023
Prožívání Přítomnost Plynutí Láska Vděčnost
Přijímání veškerého dění bez lpění a závislosti
Zachovávání si vnitřní svobody a poskytování svobody druhým
Zachovávání věrnosti sám sobě a svému vedení
…To je skutečná podstata žití.
Tehdy žijeme Hojnost, pocit správnosti a bezpečí, že je o nás vždy postaráno.
21. 6. 2023
Na naší cestě ke svobodě nám pomůže nevytvářet si domněnky a nebrat si nic osobně.
Všichni odvozujeme dění našeho života od PRÁVĚ NAŠICH zkušeností, prožitků a vzorců myšlení. Pokud si tedy myslíme, že druzí vnímají jakoukoli "záležitost" v životě stejně jako my, máme nakročeno k nedorozuměním a neshodám a jediný, kdo následně trpí, jsme jen my sami, tehdy, kdy je nám odhalena pravda. Tehdy jsme zklamaní, že náš předpoklad nevyšel a možná se i uchylujeme k následné manipulaci v situaci a tendenci mít "věci" pod kontrolou, protože se snažíme co nejvíce přiblížit té iluzorní domněnce, kterou jsme si ve své mysli vytvořili.
Vyjadřujme se tedy co nejpřesněji, komunikujme jasně a v pravdě. A pokud si nejsme jisti, ptejme se.
Neberme si nic osobně. To, co k nám druzí směřují, je pouze jejich projekce vnímání. Vždy musíme jen my sami znát svou hodnotu a ŽÍT SEBELÁSKU a sebeúctu, abychom se nenechali vykolejit ze svého středu názory druhých.
16. 6. 2023
Někdy musíme zakusit velkou bolest a prožít toto poznání, neboť jedině to z nás přijde vytáhnout to největší a nejhlouběji skryté, co nám ubližovalo. V důsledku zvědomění a uchopení podstaty "věci" se vzápětí dostáváme do své největší Síly.
A tak nelze říct jinak, než DĚKUJI.
14. 6. 2023
Každá změna začíná u nás samých, tím, že se pro ni rozhodneme. Tehdy začne Vesmír zapojovat všechny potřebné prostředky, "správné" lidi a vytvářet okolnosti, které nás k požadované změně dovedou.
Někdy je však právě učinit rozhodnutí to, čeho se nejvíc bojíme, protože nás sužuje strach z nového, nepoznaného, a proto se snažíme zůstat v pomyslné komfortní zóně i přesto, že v ní nejsme šťastní.
Až když je bolest tak nesnesitelná, rozhodneme se, že musíme celou záležitost (o)pustit a tu změnu udělat. Nebo zasáhne Vyšší Moc prostřednictvím okolností, které nás tu komfortní zónu opustit donutí.
Jakmile dojde k PŘIJETÍ, že musíme to staré (co je nezdravé a nefunkční) nechat odejít, dostaví se uvolnění a začneme spatřovat pomoc a vedení a vše se začne krásně vyvíjet a "samo" proudit. Pochopili jsme totiž vedení naší duše a Vyšší Moudrosti, které vždy vědí, co je pro nás to nejlepší, abychom žili šťastně.
To
jen naším strachem (vycházejícím z ega) z toho, že by to v našem životě
mohlo být jinak, než jak jsme si myslí stanovili, jsme si do něj přivedli
překážky, jež nám působily bolest a vytvářely nešťastné prožívání. Ve
skutečnosti byly ty překážky DARY, které nám ukazovaly, že jsme "nešli" správně
a že se máme vydat jinou cestou, abychom mohli žít život svých snů.
13. 6. 2023
Milujme sami sebe přesně takové, jací jsme.
Čím více jsme ve své SEBELÁSCE, tím méně si do života přitahujeme lidi a okolnosti, jež nám její nedostatek přicházejí odzrcadlit.
12. 6. 2023
Buďme vděční za svou minulost, protože díky ní jsme se stali tím, kým jsme.
Buďme vděční za to, co máme. Tím si snadno přitáhneme to, co ještě nemáme.
8. 6. 2023
Lpění, očekávání a závislost je to, čím si nejvíc ubližujeme.
Až tehdy, kdy žijeme v plynutí proudu a přijímáme vše tak, jak se děje, jsme svobodnými a šťastnými.
V životě máme tendenci mít vše pod kontrolou a lpět na tom, aby se záležitosti vyvíjely tak, jak jsme si stanovili. To, co se za tím skrývá, je strach, že by mohly být "věci" jinak a že bychom byli vystaveni něčemu, co je pro nás neznámé. A tím sami sebe vězníme.
Proto musí Vyšší Moc zasáhnout a vzít nám to, co jsme si "přivlastnili", abychom sebe i ostatní zúčastněné osvobodili a aby nám vzala ze života to, co není pro nás, jen my jsme byli přesvědčení o opaku. A proto také prožíváme tolik bolesti.
Když následně prozřeme a spatříme hlubší význam celého dění, zjistíme, že pro nás má Vyšší Moudrost něco lepšího, než to, co jsme si my sami stanovili a co vycházelo ze strachu. Tehdy nám také dojde, jak moc jsme pod její ochranou. A tehdy také dochází k uvolnění sevření a následnému přijetí.
Lpění, závislost a strach, však mají vždy hlubší význam, neboť jejich příčinou je něco, co v sobě máme uložené v našem podvědomí a co máme nezpracované (strach z opuštění, strach z převzetí vlastní odpovědnosti sám za sebe a za svůj život, bloky a nánosy z dětství, …). Proto nám Vesmír do života sesílá podobné zkušenosti, respektive my sami si nevědomě přitahujeme podobné scénáře. Ve své podstatě jsou to DARY, které nám přišly pomoct najít příčinu celé záležitosti a mohli jsme tak vědomě pracovat na jejím odstranění. Protože jedině tehdy, když spatříme temnotu, lze do ní pustit Světlo.
Život nás má rád a vede nás tou nejlepší cestou a k tomu, co je pro nás i ostatní zúčastněné to nejlepší, jen my sami si vytváříme cestičky, kterými z té správné cesty scházíme, protože se bojíme být v proudu a přijímat vše tak, jak se děje.
O to víc pak musí Vyšší Moudrost konat potřebné, aby nás na tu správnou cestu zase vrátila zpět.
Avšak i tyto cesty jsou správné, protože jedině poznáním se učíme a dostáváme zpět sami k sobě.
zde připojuji odkaz na akci na konzultaci: https://www.zijusvesny.cz/akce/
7. 6. 2023
Zhmotňování našich přání a tužeb má vždy správné (Boží) načasování, neboť se musí určité záležitosti nejprve vyvinout a poskládat tak, aby do sebe vše zapadlo. A to vyžaduje určitý prostor.
Tento proces též vyžaduje, abychom u sebe MY UČINILI potřebné ZMĚNY a byli PŘIPRAVENI SPLĚNÍ našich PŘÁNÍ PŘIJMOUT.
Taktéž můžeme na naší cestě zjistit, že to, co jsme si přáli v minulosti, s námi již není v souladu a už "to" nepotřebujeme.
6. 6. 2023
Cokoli
chceme v životě mít a žít, musíme nejprve mít a žít v sobě. Jedině
tak to můžeme převést do vnější reality.
Nikdy nepřestávejme snít a věřit.
5. 6. 2023
Do života nám přicházejí i úžasní lidé, se kterými si máme vzájemně "jen pomoct" a "něco" předat a jakmile vztah naplní svůj účel, jsou nám z něj odebráni. A to může někdy velmi bolet.
Pokud však spatříme, co je pod povrchem, přichází přijetí, vděk a zůstává to krásné, co v nás ti lidé zanechali.
3. 6. 2023
Proces plnění našich přání bývá spojován s životními úkoly, zkouškami a výzvami.
Dostáváme možnost reparátu, abychom k daným situacím a záležitostem přistupovali už jinak, lépe. Dostáváme příležitost, abychom napravili to, co se nám dříve "nepovedlo".
Důležité je však mít na paměti, že to, co považujeme za (dřívější) chyby, ve skutečnosti chybami nebyly a nejsou. Jedná se pouze o prostředky, které nám pomohly a pomáhají poznat sami sebe, které nás utváří a umožňují nám stávat se lepší verzí sám/sama sebe.
Vše se vždy děje přesně tak, jak má a všichni vždy jednáme a konáme tak, jak v danou chvíli a dobu nejlépe dokážeme. Proto mějme soucit – se sebou i ostatními.
30. 10. 2022
Nepotřebujeme si nic zasloužit, hojnosti je hoden každý z nás už tím, že jsme.
Jedinou její překážkou jsme si my sami, tím, že si ji nedovolujeme, tím, že dopouštíme, aby nás ovládaly myšlenky, které nám neslouží.
9. 9. 2022
Jestliže jsme si vědomi lásky sami k sobě, nepotřebujeme druhé hodnotit ani kritizovat.
Přijímejme druhé takové, jací jsou, protože přesně takoví být mají.
A pokud nám něco na druhých vadí, není to nic jiného, než to, co nemáme zpracováno sami u sebe.
Každý den se sami sebe ptejme: "Co mohu dobrého vykonat pro svět?",
"Jak mohu vykonávat dobro?"
Každý dobrý skutek totiž způsobuje řetězovou reakci - u druhých i u nás samých.
9. 8. 2022
Pokud
máme tendenci druhým neustále sloužit nebo se přímo nechávat využívat a pokud
máme pocit, že by to bez nás druzí nezvládli a neustále jim umetáváme cestičku,
dostáváme se k tématu nedostatečné sebelásky a nedůvěry v proud
života. Jsme-li takto nastaveni, přitahujeme si k sobě ty, co (od nás)
neustále vyžadují pomoc, nebo i cíleně využívají a ty, kteří se vezou a
nechtějí za svůj život plně převzít odpovědnost.
Každý z nás zde má určité úkoly a zkoušky, které jsme si v podstatě sami vytvořili a připravili a kterými si máme projít, abychom se mohli na své cestě posunout. Proto je dobré se zamyslet, jestli druhým tím, že se jim snažíme jejich cestu ulehčit, spíše neškodíme. A sobě si nalít čistého vína, proč máme tendence pomáhat, jakou pravdu uvnitř nás tímto zastiňujeme a co si kompenzujeme.
Vždy jsme spojováni s těmi, se kterými si vzájemně poskytujeme přesně to, co vědomě či nevědomě vyžadujeme, respektive druzí nám zrcadlí "to naše" a my jim zase "to jejich".
Všichni v sobě máme od pradávna zakódovanou intuici, která nás vždy jasně vede a dává nám odpovědi na to, co potřebujeme vědět, abychom na své cestě mohli kráčet vstříc našim tužbám a přáním. Pokud však upřednostníme hlas svého ega, podlehneme manipulaci, lpění, závislostem, chtíči někoho vlastnit, dostáváme se sami do pasti tím, že neustále vynakládáme energii na to, abychom měli záležitosti pod kontrolou, protože se strachujeme, že to jinak ztratíme.
Avšak kde je manipulace, snaha ovládat, vlastnit, lpět, ..., tam zasahuje Vyšší Moc a proud života vždy ve správný čas odnese přesně to, co má.
1. 8. 2022
Vše, co se nám děje, lidi, které potkáváme a situace, které prožíváme, si přitahujeme sami. Není tedy na místě druhé hodnotit a už vůbec ne soudit, nýbrž zamyslet se nad tím, co nám samotným ukazují.
Bojuj proti lidstvu - jsi hlupák.
Bojuj sám se sebou - jsi
světec.
~Sri Chinmoy~
Každý partner je pro nás vždy ten pravý, protože vždy odráží nás samotné.
Vždy si k sobě přitahujeme takového partnera, který odpovídá tomu, jak sami sebe milujeme.
Pokud si myslíme, že k nám přijde partner, který nám dá přesně to, co postrádáme, pak budeme stále jen strádat. Budeme-li vyzařovat pocit, jako bychom už to, po čem toužíme, žili, pak se nám totéž projeví ve vnější realitě.
A proto, chceme-li potkat svého životního partnera, který odpovídá našim představám, musíme se nejprve my sami stát verzí takového člověka.
Každý den věnujeme svůj čas a energii činnostem, jež nám i našim
nejbližším umožňují udržovat komfortní zónu. Tyto činnosti se stávají
samozřejmostí, ale jen málokdo (si) dokáže(me) jako samozřejmost projevit
ocenění.
Dejme si za cíl, že dnes někoho, včetně sebe, ze srdce pochválíme a uděláme mu/si tím radost. A pak i zítra, pozítří, popozítří. ...A nejlépe to udělejme hned.
Denně je řečeno mnoho nepotřebných slov, ale ta, která povznášejí, jako "děkuji", "jsi skvělý/á", se někdy snažíme najít v celém týdnu.
Vyjádření druhým toho, jak si jejich činností ceníme, se nedá
vyčíslit, natož aby se dalo koupit.
20. 7. 2022
Když nevíme, co přesně chceme, požádejme pro sebe o to nejlepší.
Vyšší Moc je prozřetelná a vždy ví, co je pro nás nejlepší. Lidská mysl má tendence určovat, jak se mají věci vyvíjet. Náš rozum nám však poskytuje pouze omezené možnosti. Vesmír omezení nezná.
Vždy, když ze svého života něco propustíme, zákonitě uvolníme prostor příchodu nového.
Šťastný život znamená žít sám sebe, nikoli naplňování představ druhých o tom, jak bychom měli žít.
Od dětství jsou nám vštěpovány zaryté představy společnosti o tom, co je správné. Vystudovat školu ideálně na nejvyšší úrovni, najít si dobře finančně ohodnocenou práci, založit rodinu, pořídit si auto, být úspěšný, ... Ale už nám nikdo neříká: "Dělej to, co tě baví a tím se živ. Dej na svůj vnitřní hlas, protože ten ti říká pravdu. Nenech se zastrašit rozumem, ten se bojí změn. Dělej vše tak, abys žil svoje vnitřní pravdy a tužby. Buď v souladu sám se sebou a tvoř si život, který je právě a jen tvůj. Věř, že když budeš dělat to, co tě baví, dokážeš vydělat i spoustu peněz."
...A tak nevědomky přebíráme iluze a lži, které jsou ve společnosti považovány za pravdy.
A proto se nemůžeme divit, že je na světě tolik zla.
Je-li šťastný každý jedinec, je šťastná i celá společnost.
Mocná slova "Já jsem", "Já mám"
Mluvme o sobě způsobem, jako bychom už byli takovými, jakými si přejeme být, měli to, co si přejeme mít a prociťujme hlubokou vděčnost za to, že to tak je.
Kdykoli pociťujeme vděčnost a radost, působíme jako magnet pro to, co je na podobných vibracích. Proto ani nemůžeme prožívat nic jiného, než jeden zázrak za druhým.
Slovy
"Já jsem" zdravý, úspěšný, ..., "Já mám" ... dáváme Vesmíru na vědomí,
že nemáme pochyb, že se tak skutečně stane.
Pokud
však říkáme "chci být", "chci mít", bude se nám dostávat stále jen toho chtění.
Chceme-li pro manifestaci
našich přání používat afirmace, pak je důležité, aby byly naše slova a mysl sjednocené a skutečně jsme tomu, co říkáme, věřili.Pokud
je někdo bez dostatku finančních prostředků a neustále si opakuje "já mám mnoho peněz",
přičemž tomu nevěří, blokuje si příchod možností a příležitostí jak může peníze
získat.
Abychom v sobě
navodili důvěru, že se naše přání splní, je účinné afirmace zjemnit. V uvedeném případě lze například použít: "peníze jsou na cestě ke mně", "již se dějí změny, které mi pomohou získat víc
peněz", ...
Abychom v sobě navodili důvěru, že se naše přání splní, je účinné afirmace zjemnit. V uvedeném případě lze například použít: "peníze jsou na cestě ke mně", "již se dějí změny, které mi pomohou získat víc peněz", ...