16. 8. 2023

Dobré a "správné" je vždy to, co cítíme.

Žádné naše rozhodnutí není špatné.

A pokud některé z nich za špatné považujeme, ve skutečnosti se nejedná o "chybu", nýbrž o způsob, jak o sobě zjistit iluze, kterých se máme zbavit, abychom se navrátili sami k sobě a ke své podstatě.

Těmi iluzemi jsou myšlenky, že nejsme dost dobří takoví, jací jsme, že si něco nezasloužíme, že nejsme hodni lásky, nízké sebevědomí, nedostatek sebelásky, sebehodnoty a sebeúcty, ...

Pokud například setrváváme v toxickém vztahu z důvodu materiálního zajištění, pak to poukazuje na náš strach a obavy z toho, převzít odpovědnost za sebe a za svůj život. Poukazuje to na nedostatek naší sebedůvěry, že bychom se o sebe dokázali sami postarat. Poukazuje to na náš strach vyjít z komfortní zóny, ve které žijeme, byť nejsme šťastní a učinit ve svém životě změny (například najít si lépe placenou práci, začít se věnovat tomu, co nás baví a tím si přivydělávat apod.). Pakliže žijeme v nezdravém partnerském vztahu, ve kterém jsme nešťastní, poukazuje to především na nedostatek naší sebelásky.

Pravda je přitom taková, že je každý z nás (za normálních okolností) přirozeně obdařen takovými vlastnostmi, schopnostmi a talenty, aby po své cestě dokázal jít sám a vždy se mu dostalo toho, co zrovna potřebuje.

Tedy i takový vztah, respektive setrvávání v něm, je pro člověka v pořádku, neboť ho má naučit sebelásce, sebehodnotě a sebeúctě. Jakmile toto pochopí, začnou se dít takové situace a vzniknou okolnosti, které mu pomohou ve správný čas odejít (situace se vyhrotí a dostane odvahu odejít sám, potká někoho, kdo mu pomůže vztah ukončit, partner si najde někoho jiného, …).

Vše má svůj čas, vývoj a zrání a VŠE JE DOBRÉ.

Co je "dobré" a "správné" pro jednoho, neznamená, že je tak i pro ostatní. Každý máme svou individuální cestu a vedení svého vnitřního hlasu, který vždy ví, co je pro nás momentálně to nejlepší.

Není "zákonem", že člověk, jenž vystudoval vysokou školu, musí chtít pracovní zařazení na vysokém postu či plnit funkci manažera, jak se ve společnosti očekává. Čím více totiž sami sebe poznáváme a jednáme v souladu se sebou, jasně ve svém nitru cítíme pravdy o tom, jak chceme skutečně žít.

Je tedy naprosto v pořádku, že se z ředitele společnosti, který byl neustále ve stresu, stane malíř, milující samotu v ateliéru či přírodě a vykonává to, čemu se chtěl odmala profesionálně věnovat, zcela naplněn tím, že do svých výtvorů dává sám sebe.

Jen my sami nejlépe víme, jaké tužby a přání v sobě nosíme a co přesně odpovídá našemu nastavení. Tím si do života přitahujeme lidi, okolnosti a situace, jež nás v cestě k našim cílům vedou. Součástí tohoto procesu jsou zároveň zkoušky a úkoly, kterými musíme projít, abychom se zbavili toho, čím si to sami blokujeme. Proto jsme také vedeni k tomu, činit různé "mezikroky", jako například být dočasně v určitém zaměstnání, které nám má pomoci rozvinout určité schopnosti, posílit naši sebedůvěru, potřebnou pro výkon práce, jíž se chceme ve svém životě skutečně věnovat, rozejít se se stávajícím partnerem, s nímž vztah naplnil svůj účel, abychom si mohli přitáhnout toho, který odpovídá našemu nastavení, ... Cílem tedy nejsou jen cíle samotné, nýbrž cesta k nim.

Jestliže tedy vnímáme "pocit správnosti", důvěřujme mu, i když druzí naše rozhodnutí jakkoli negativně hodnotí a posuzují. Nenechme se zastrašit a zůstaňme odhodlaní být věrní sami sobě.

"Společnost hodnotí a odsuzuje vše, co vybočuje ze zajetých kolejí." Také je dobré si uvědomit, že mnohdy druhým zrcadlíme jen jejich vlastní strach z nepřijetí či odmítnutí společností, pokud by žili v souladu se sebou samými, jinými slovy, pokud by žili SVŮJ život.

Jeden z důvodů, proč jsme však na svět přišli, je, abychom ho tvořili a obohacovali právě svou jedinečností a individualitou, nikoli proto, abychom kráčeli po vyšlapané cestě někým druhým.

Buďme každý z nás tím, kým jsme a inspirujme druhé k tomu, aby jimi byli také.

6. 8. 2023

Podstata situací, se kterými se setkáváme, může být úplně jiná, než jak jsme se domnívali. Pouze jsme svými myšlenkami a přesvědčeními vytvořili takové okolnosti, které působily dojmem, jako by to, "co myslíme", tak i skutečně bylo.

Celý článek: https://www.zijusvesny.cz/l/podstata-situaci-se-kterymi-se-setkavame-muze-byt-uplne-jina-nez-jak-jsme-se-domnivali/

26. 7. 2023

"Vyžadujeme, nebo alespoň očekáváme od druhých nekonečně více dokonalosti než od sebe samých!"

~ Sri Chinmoy ~

7. 7. 2023

Pokud někdo druhému nepřeje úspěch, jedním z důvodů je ten, že právě jeho tužby a přání zůstaly nenaplněné. Ve vnější realitě se mu tak pouze zrcadlí to, co má sám uvnitř sebe.

Nehněvejme se na něj, ale buďme v soucitu, neboť on sám strádá.

Vždy platí pravidlo příčiny a následku – co sami dáváme, to také dostáváme.

Přejeme-li druhým dobro, dostává se nám ho zpět.

Zvolíme-li opačný postup, i nám se to zákonitě v životě nějakým způsobem projeví.

⁎⁎⁎

Vykročme a jděme si za svými sny, plňme si své tužby a přání.

Jedině tehdy, kdy jsme sami šťastní, přispíváme k tomu, činit šťastný svět.

3. 7. 2023

Nehodnoťme druhé, když "nenosíme jejich kabát".

Dosavadní život každého z nás byl a je odlišný. Všichni zde máme úkoly vyplývající z toho, co jsme sami svým přičiněním vytvořili, procházíme zkouškami, které nás mají vyvést z karmických cyklů, v nichž se točíme, máme zde úkoly z minulých životů, také ty, jež vycházejí z rodové linie a rodové karmy, …

Všichni se nějakým způsobem individuálně potýkáme sami se sebou a jsme to jedině my sami, kdo nejlépe víme, co se v nás odehrává. Nikdo jiný přesně nemůže vědět, co kdo v skrytu duše prožívá, jak se cítí a jak hluboké jsou jeho rány.

Proto nehodnoťme, buďme s druhými v soucitu a z jejich jednání si berme to, co zrcadlí nám, na co poukazují u nás samých.

Komunikujme napřímo a nastavujme si se všemi zdravé hranice toho, jak se k nám mají chovat. To je náš úkol, nikoli druhé negativně posuzovat. Druhé vždy měníme tím, že sami změníme svůj přístup k nim.

Nikdo není víc nebo míň, než jsme my. Všichni jsme na cestě, každý na té své individuální a všichni jsme zde v roli učitele a žáka. Proto poděkujme za každého, s kým jsme se v životě setkali a setkáváme, neboť nám pomohli a pomáhají duševně růst.

29. 6. 2023

Buďme ve vděčnosti za vše, co máme a čeho se nám dostává.

Projevujme si lásku a úctu sami k sobě, ke svým bližním, poděkujme, že jsou naši nejbližší v pořádku, dejme jim na vědomí, jak moc jsou pro nás důležití. Poděkujme za to, že jsme se dnes probudili, že se můžeme pohybovat, že máme co jíst, že máme čistou vodu, že vyšlo slunce, … 

Uvědomme si, jakých darů se nám dostává a že vlastně žijeme spokojený život.

Jsme tu jen na návštěvě. Náš pobyt zde je časově vyměřen a nikdo z nás jeho délku nezná.

Tak se nesoustřeďme na to, co nemáme a neopomíjejme to krásné, co máme. To, co totiž považujeme za samozřejmost, nám může být ze života kdykoli odňato.

Buďme šťastní TEĎ.

"Odvážné nadšení a neustálá radost mohou na zemi bezpochyby dokázat všechno."  

~ Sri Chinmoy ~

21. 6. 2023

Prožívání    Přítomnost    Plynutí    Láska    Vděčnost

Přijímání veškerého dění bez lpění a závislosti

Zachovávání si vnitřní svobody a poskytování svobody druhým

Zachovávání věrnosti sám sobě a svému vedení

…To je skutečná podstata žití.

Tehdy žijeme Hojnost, pocit správnosti a bezpečí, že je o nás vždy postaráno.

21. 6. 2023

Na naší cestě ke svobodě nám pomůže nevytvářet si domněnky a nebrat si nic osobně.

Všichni odvozujeme dění našeho života od PRÁVĚ NAŠICH zkušeností, prožitků a vzorců myšlení. Pokud si tedy myslíme, že druzí vnímají jakoukoli "záležitost" v životě stejně jako my, máme nakročeno k nedorozuměním a neshodám a jediný, kdo následně trpí, jsme jen my sami, tehdy, kdy je nám odhalena pravda. Tehdy jsme zklamaní, že náš předpoklad nevyšel a možná se i uchylujeme k následné manipulaci v situaci a tendenci mít "věci" pod kontrolou, protože se snažíme co nejvíce přiblížit té iluzorní domněnce, kterou jsme si ve své mysli vytvořili.

Vyjadřujme se tedy co nejpřesněji, komunikujme jasně a v pravdě. A pokud si nejsme jisti, ptejme se.

Neberme si nic osobně. To, co k nám druzí směřují, je pouze jejich projekce vnímání. Vždy musíme jen my sami znát svou hodnotu a ŽÍT SEBELÁSKU a sebeúctu, abychom se nenechali vykolejit ze svého středu názory druhých.

16. 6. 2023

Někdy musíme zakusit velkou bolest a prožít toto poznání, neboť jedině to z nás přijde vytáhnout to největší a nejhlouběji skryté, co nám ubližovalo. V důsledku zvědomění a uchopení podstaty "věci" se vzápětí dostáváme do své největší Síly.

A tak nelze říct jinak, než DĚKUJI.

14. 6. 2023

Každá změna začíná u nás samých, tím, že se pro ni rozhodneme. Tehdy začne Vesmír zapojovat všechny potřebné prostředky, "správné" lidi a vytvářet okolnosti, které nás k požadované změně dovedou.

Někdy je však právě učinit rozhodnutí to, čeho se nejvíc bojíme, protože nás sužuje strach z nového, nepoznaného, a proto se snažíme zůstat v pomyslné komfortní zóně i přesto, že v ní nejsme šťastní.

Až když je bolest tak nesnesitelná, rozhodneme se, že musíme celou záležitost (o)pustit a tu změnu udělat. Nebo zasáhne Vyšší Moc prostřednictvím okolností, které nás tu komfortní zónu opustit donutí.

Jakmile dojde k PŘIJETÍ, že musíme to staré (co je nezdravé a nefunkční) nechat odejít, dostaví se uvolnění a začneme spatřovat pomoc a vedení a vše se začne krásně vyvíjet a "samo" proudit. Pochopili jsme totiž vedení naší duše a Vyšší Moudrosti, které vždy vědí, co je pro nás to nejlepší, abychom žili šťastně.

To jen naším strachem (vycházejícím z ega) z toho, že by to v našem životě mohlo být jinak, než jak jsme si myslí stanovili, jsme si do něj přivedli překážky, jež nám působily bolest a vytvářely nešťastné prožívání. Ve skutečnosti byly ty překážky DARY, které nám ukazovaly, že jsme "nešli" správně a že se máme vydat jinou cestou, abychom mohli žít život svých snů.

13. 6. 2023

Milujme sami sebe přesně takové, jací jsme.

Čím více jsme ve své SEBELÁSCE, tím méně si do života přitahujeme lidi a okolnosti, jež nám její nedostatek přicházejí odzrcadlit.

12. 6. 2023

Buďme vděční za svou minulost, protože díky ní jsme se stali tím, kým jsme.

Buďme vděční za to, co máme. Tím si snadno přitáhneme to, co ještě nemáme.

8. 6. 2023

Lpění, očekávání a závislost je to, čím si nejvíc ubližujeme.

Až tehdy, kdy žijeme v plynutí proudu a přijímáme vše tak, jak se děje, jsme svobodnými a šťastnými.

V životě máme tendenci mít vše pod kontrolou a lpět na tom, aby se záležitosti vyvíjely tak, jak jsme si stanovili. To, co se za tím skrývá, je strach, že by mohly být "věci" jinak a že bychom byli vystaveni něčemu, co je pro nás neznámé. A tím sami sebe vězníme.

Proto musí Vyšší Moc zasáhnout a vzít nám to, co jsme si "přivlastnili", abychom sebe i ostatní zúčastněné osvobodili a aby nám vzala ze života to, co není pro nás, jen my jsme byli přesvědčení o opaku. A proto také prožíváme tolik bolesti.

Když následně prozřeme a spatříme hlubší význam celého dění, zjistíme, že pro nás má Vyšší Moudrost něco lepšího, než to, co jsme si my sami stanovili a co vycházelo ze strachu. Tehdy nám také dojde, jak moc jsme pod její ochranou. A tehdy také dochází k uvolnění sevření a následnému přijetí.

Lpění, závislost a strach, však mají vždy hlubší význam, neboť jejich příčinou je něco, co v sobě máme uložené v našem podvědomí a co máme nezpracované (strach z opuštění, strach z převzetí vlastní odpovědnosti sám za sebe a za svůj život, bloky a nánosy z dětství, …). Proto nám Vesmír do života sesílá podobné zkušenosti, respektive my sami si nevědomě přitahujeme podobné scénáře. Ve své podstatě jsou to DARY, které nám přišly pomoct najít příčinu celé záležitosti a mohli jsme tak vědomě pracovat na jejím odstranění. Protože jedině tehdy, když spatříme temnotu, lze do ní pustit Světlo.

Život nás má rád a vede nás tou nejlepší cestou a k tomu, co je pro nás i ostatní zúčastněné to nejlepší, jen my sami si vytváříme cestičky, kterými z té správné cesty scházíme, protože se bojíme být v proudu a přijímat vše tak, jak se děje.

O to víc pak musí Vyšší Moudrost konat potřebné, aby nás na tu správnou cestu zase vrátila zpět. 

Avšak i tyto cesty jsou správné, protože jedině poznáním se učíme a dostáváme zpět sami k sobě.

zde připojuji odkaz na akci na konzultaci: https://www.zijusvesny.cz/akce-sluzby/

7. 6. 2023

Zhmotňování našich přání a tužeb má vždy správné (Boží) načasování, neboť se musí určité záležitosti nejprve vyvinout a poskládat tak, aby do sebe vše zapadlo. A to vyžaduje určitý prostor.

Tento proces též vyžaduje, abychom u sebe MY UČINILI potřebné ZMĚNY a byli PŘIPRAVENI SPLĚNÍ našich PŘÁNÍ PŘIJMOUT.

Taktéž můžeme na naší cestě zjistit, že to, co jsme si přáli v minulosti, s námi již není v souladu a už "to" nepotřebujeme.

5. 6. 2023

Do života nám přicházejí i úžasní lidé, se kterými si máme vzájemně "jen pomoct" a "něco" předat a jakmile vztah naplní svůj účel, jsou nám z něj odebráni. A to může někdy velmi bolet.

Pokud však spatříme, co je pod povrchem, přichází přijetí, vděk a zůstává to krásné, co v nás ti lidé zanechali.

3. 6. 2023 

Proces plnění našich přání bývá spojován s životními úkoly, zkouškami a výzvami. 

Dostáváme možnost reparátu, abychom k daným situacím a záležitostem přistupovali už jinak, lépe. Dostáváme příležitost, abychom napravili to, co se nám dříve "nepovedlo".

Důležité je však mít na paměti, že to, co považujeme za (dřívější) chyby, ve skutečnosti chybami nebyly a nejsou. Jedná se pouze o prostředky, které nám pomohly a pomáhají poznat sami sebe, které nás utváří a umožňují nám stávat se lepší verzí sám/sama sebe.

Vše se vždy děje přesně tak, jak má a všichni vždy jednáme a konáme tak, jak v danou chvíli a dobu nejlépe dokážeme. Proto mějme soucit – se sebou i ostatními.

9. 9. 2022

Jestliže jsme si vědomi lásky sami k sobě, nepotřebujeme druhé hodnotit ani kritizovat.

Přijímejme druhé takové, jací jsou, protože přesně takoví být mají.

A pokud nám něco na druhých vadí, není to nic jiného, než to, co nemáme zpracováno sami u sebe.

9. 8. 2022

Pokud máme tendenci druhým neustále sloužit nebo se přímo nechávat využívat a pokud máme pocit, že by to bez nás druzí nezvládli a neustále jim umetáváme cestičku, dostáváme se k tématu nedostatečné sebelásky a nedůvěry v proud života. Jsme-li takto nastaveni, přitahujeme si k sobě ty, co (od nás) neustále vyžadují pomoc, nebo i cíleně využívají a ty, kteří se vezou a nechtějí za svůj život plně převzít odpovědnost. 

Každý z nás zde má určité úkoly a zkoušky, které jsme si v podstatě sami vytvořili a připravili a kterými si máme projít, abychom se mohli na své cestě posunout. Proto je dobré se zamyslet, jestli druhým tím, že se jim snažíme jejich cestu ulehčit, spíše neškodíme. A sobě si nalít čistého vína, proč máme tendence pomáhat, jakou pravdu uvnitř nás tímto zastiňujeme a co si kompenzujeme.

Vždy jsme spojováni s těmi, se kterými si vzájemně poskytujeme přesně to, co vědomě či nevědomě vyžadujeme, respektive druzí nám zrcadlí "to naše" a my jim zase "to jejich".

Všichni v sobě máme od pradávna zakódovanou intuici, která nás vždy jasně vede a dává nám odpovědi na to, co potřebujeme vědět, abychom na své cestě mohli kráčet vstříc našim tužbám a přáním. Pokud však upřednostníme hlas svého ega, podlehneme manipulaci, lpění, závislostem, chtíči někoho vlastnit, dostáváme se sami do pasti tím, že neustále vynakládáme energii na to, abychom měli záležitosti pod kontrolou, protože se strachujeme, že to jinak ztratíme.

Avšak kde je manipulace, snaha ovládat, vlastnit, lpět, ..., tam zasahuje Vyšší Moc a proud života vždy ve správný čas odnese přesně to, co má.